Bude to zvláštní uprostřed ničeho odjet

Všichni mě od včerejška „zastavujou“, že se jim líbila ta prezentace. Dokonce i spolužáci se kterými se aktivně nebavím (opravdu to nezvládám se všema 90 jen z prvního ročníku). Můj oblíbený chytrý profesor mi dokonce v souvislosti s mojí prezentací kromě pochvaly řekl, ať o tom napíšu badatelskou práci.

Taky si čím dál častěji říkám, že si nedokážu představit, že bych se sem ještě někdy nevrátila, alespoň na chvíli. Nechápu, jak to dělají ostatní, já si tu strašně (a taky strašně rychle) zvykla a přijde mi už od začátku jako bych tu žila už dlouho. Mám ve třídě dost kamarádů, vysloveně se ke mně "hlásí", plánujeme společné věci atd. S jednou spolužačkou jsem se dokonce domluvila, že se sejdeme, abych se společně podívaly na jeden předmět (před zkouškou) a že se mnou projde, jestli mám všechny podklady. Na volejbale mě taky přijaly opravdu dobře, i tam mám kamarádky, bude hodně zvláštní najednou odejít, ještě uprostřed roku. K tomu mi vyhovuje ten denní režim.